Průběh zrození Měsíce
Měsíc vznikl srážkou Země s planetou, pro kterou se někdypoužívá označení Theia. Po ní ale nezůstaly v měsíčních horninách žádné stopy. Vědci z California Institute of Technology našli pro tuto záhadu vysvětlení. Při srážce před 4,5 miliardami let se většina hmoty Země i Theie vypařila. Disk žhavé taveniny, z něhož se pak vytvořil Měsíc, zůstal spolu se Zemí zahalen do mračna křemičitých par. V tomto mračnu se promíchal materiál ze Země i Theie a chemické složení Země i nově vytvořeného Měsíce tak bylo jakýmisi "průměrem" složení planet Země a Theia
Život ve vesmíru
Astronomové objevili první obyvatelnou planetu mimo naši sluneční soustavu. Planeta označována jako Gliese 581 je asi jedenapůlkrát větší než Země a podle odhadů vědců je na ní průměrná teplota 0-40°C, voda by se zde tedy mohla být v tekuté podobě.
Marsu hrozí srážka s planetkou
Astronomové objevili 20. listopadu 2007 novou planetku, která obdržela předběžné označení 2007 WD5. Když spočítali její dráhu kolem Slunce, zjistili, že se může srazit s planetou Mars.
Léta 2050 až 2300 - United states of Planets?
S velkou pravděpodobností se dá předpokládat, že lidstvo začne postupně osídlovat další planety a jiná tělesa zejména některé měsíce Jupiteru a Saturnu) sluneční soustyvy. Budou zde vznikat kolonie, které se však postupem času budou vydávat vlastní cestou. Dějiny se častokrát opakují a stačí se podívat třeba na historii vzniku Spojených států. které se odmítly nadále podřizovaz Británii jakožto mateřské zemi a vyhlásily samostatnost. Vzhledem k podstatně delším vzdálenostem ve sluneční soustavě tento proces zřejmě nastartuje docela rychle. Vzniknou nové kultury, které se od té původní, ze které vyšly mohou odlišovat. Ovšem dějiny nás učí, že podobné procesy se častokrát neobejdou bez prolití krve.... Velká Británie byla v době svého největšího imperiálního rozkvětu skutečnou supervelmocí.
Hvězda nejpodobnější Slunci
Astronomové našli hvězdu, která se velmi podobá Slunci svým průměrem, hmotností, teplotou a chemickým složením. Hvězda s katalogovým číslem HIP 56948 se nachází v souhvězdí Draka a od Země je vzdálena 200 světelných roků. Jediné, v čem se liší, je stáří: je asi o jednu miliardu let starší než Slunce. doposud byly známy pouze tři hvězdy, které bychom mohli považovat za "dvojníky" Slunce: 18 Sco (souhvězdí Štíra), HD 98618 (Velká medvědice) a HIP 100963. Avšak tyto tři hvězdy se přece jen od Slunce odlišují: obsahují více lithia. Hvězda HIP 56948 je i v tomto směru se Sluncem identická. Slunci podobné hvězdy jsou považovány za vhodná místa pro hledání mimozemského života. Astronomové observatoře McDonald Observatory již zahájili pátrání po případných planetách u hvězdy HIP 56948. Vzhledem k tomu, že je o jednu miliardu let starší, bylo na případných planetách více času k vývoji vyspěl
Kolik jich ještě bude?
Sonda Cassini, která operuje v prostoru okolo Saturnu, objevila další z měsíců této planety. Počet známých měsíců planety Saturn se tak zaokrouhlil na rovných šedesát. První měření ukazují, že nový měsím má průměr asi dva kilometry. Náš Měsíc je tedy podstatně větší, jeho rovníkový průměr činí 3476 kilometrů, jiný Saturnův měsíc Titan je velký dokonce 5150 kilometrů. Astronomové nicméně předpokládají, že počet Saturnových měsíců bude vyšší než nám dosud známých šedesát. Data ze sondy Cassini jž přinesla vědcům mnoho nových poznatků. Sonda objevila, že na měsíci Titan je moře z tekutých uhlovodíků, prší zde metan, vědci díky ní mohli spatřit dosud neznámý Saturnův prstenec nebo mohli spočítat, že na Saturnu trvá den 10 hodin a 47 minut. Na svou pouť vesmírem se sonda vydala v roce 1997. Cestu od Země k Saturnu, která měří tři a půl miliardy kilometrů, urazila za sedm let. Využívala až 68 000 kilometrů za hodinu. Na její vývoj NASA vynaložila 3,4 miliardy dolarů.
Srážka s Marsem se nekonala
Planetě Mars hrozila srážka s planetkou 2007 WD5. První výpočty hovořily o pravděpodobnosti 1:75, následně byla pravděpodobnost zvýšena dokonce na 1:25. Planetka byla středem zájmu astronomů, kteří se snažili zpřesnit její dráhu a zjistit, zda ke srážce opravdu dojde. Nová pozorování v průběhu ledna však možnost srážky definitivně vyvrátila. Dne 9. ledna 2008 oznámili astronomové n NEOP (Near Earth Object Program), že pravděpodobnost zásahu Marsu klesla na pouhých 1:10 000, čímž byla možnost kolize prakticky vyloučena. Planetka 2007 WD5 prolétla podle výpočtu kolem Marsu 30. 1. 2008 v bezpečné vzdálenosti mezi 3 990 až 25 750 km od povrchu planety.
Obrovský plynný oblak se řítí k naší Galaxii
Když astronomové objevili v roce 1963 obrovský plynný oblak, netušili, že se o něm bude v budoucnu hovořít jako o útvaru, který hrozí srážkou s naší Galaxií. Nedávná pozorování vodíkového oblaku, který byl pojmenován Smith´s Cloud, potvrdila, že se blíží rychlostí asi 240 km/s a zhruba za 20-40 miliónů roků do naší Galaxie narazí. Délka oblaku je 11 000 světelných roků a jeho šířka 2 500 světelných let. Obsahuje takové množství vodíku, které by postačilo na vznik několika miliónů hvězd, srovnatelných se Sluncem. "Jakmile dojde ke srážce, vyvolá to doslova překotné formování nových hvězd. Většina z nich bude velmi hmotná, což povede k jejich rychlému životnímu cyklu. Hvězdy brzy explodují jako supernovy," vysvětluje Felix J. Lockman z National Radio Astronomy Observatory.
Planetární soustava s pěti planetami
Astronomové objevi li již pátou planetu, obíhající kolem hvězdy 55 Cancri v souhvězdí Raka. Hvězda se nachází ve vzdáloenosti 41 světelných let od Země a má téměř stejnou hmotnost a stejné stáří jako naše Slunce. "Objevili jsme planetární soustavu, bohatou na planety rozmanitých typů, podobně jako je tomu v naší sluneční soustavě," říká Alan Stern (NASA). Hmotnost nově objevené planety přibližně 45x převyšuje hmotnosr Země a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 260 dnů. Její vzdálenost odpovídá tzv. zóně života (zóně obyvatelnosti), což je oblast v okolí hvězdy, kde průměrná teplota umožňuje existenci kapalné vody na planetách s pevným povrchem. "Obří plynné planety v naší Sluneční soustavě mají vesměs velké měsíce," říká Debra Fischerová, astronomka pracující na San Francisco State University. "Pokud obíhají měsíce i kolem nově objevené exoplanety, potom mohou na jejich kamenném povrchu existovat moře či oceány."
Mapa stránek